Ratatouille

Samozřejmě i já si v současné době už dobrovolně rád dám i dobré klasické české lečo, které neodmyslitelně patřilo v dětství mezi ta jídla, u kterých byla každá lžička v puse v podstatě z donucení, ale tahle francouzská klasika, ta je přeci jenom chuťově někde jinde. A pro svou zajímavost i univerzálnost si zaslouží nejen místo v naší kuchyni, ale i Vaši pozornost.

Výjimečně nikoliv vlastní, ale dočasné, odsud vypůjčené a vzhledově receptu odpovídající foto.

Suroviny (4 porce)
1 středně velký lilek
1 podobně velká cuketa
2 různobarevné větší papriky (ideálně žlutá a červená)
1 stroužek česneku
2 šalotky
4-5 středně velkých rajčat
lžička balzamica
olivový olej
směs koření (tymián, rozmarýn, šalvěj, oregano, bazalka)
sůl, pepř

Odděleně, odděleně, odděleně. Ratatouille se dá pravda připravit na nesčetně způsobů, včetně toho, jaký mohla pravděpodobně většina z nás vidět poprvé při seznámení se s touto francouzkou klasikou v klasice Pixarovské, pro mě ale je a bude základ jeho pestrobarevné chuti i podoby právě v tom slůvku "odděleně". Ratatiuille není "něco jako lečo" a snažit se usnadnit si práci tím, že ho jako lečo připravím, není cesta k optimálním výsledkům. V podobě i v druzích a množství zeleniny se meze fantasii v rozletu nekladou, ale bude dobré, aby se Vám když se řekne ratatouille pohotově objevilo v hlavě hned vedle "mňam" nebo "Pixar" i "odděleně" :-)...které v konkrétní rovině obnáší následující.

Lilek, cuketu i papriky si postupně nakrájíme na podobně velké tvary dle libosti; osobně pro větší rychlost zpracování preferuji u všeho zhruba stejně velké kostičky menší velikosti. Lilek podle stáří, stavu a vlastních preferencí buď oloupeme, nebo necháme i se slupkou; za sebe se mi pro tento způsob zpracování zdá ale oloupání jako vhodnější varianta. Cuketu neloupat. Nakrájenou zeleninu nedáváme dohromady, ale každou si dáme někam do misky hezky zvlášť. Rajčata spaříme, oloupeme, zbavíme jadřinců a čistou dužinu nakrájíme na menší kousky. Šťávu, která při kuchání rajčat vytéká, dáme klidně i s jadřinci bokem do samostatné misky, protože se bude ještě hodit. Směs koření si většinou udělám z čerstvého tymiánu a najemno nasekaného rozmarýnu, ke kterým přidám společně s trochou soli půl lžičky sušené šalvěje, oregana a bazalky, ale použít se dá i nějaké to koupené provensálské koření, případně samozřejmě si směs můžete namíchat sami i z čistě sušených bylinek. Česnek i šalotku nakrájíme na drobné kousky a dáme taky samostatně někam bokem. Všechno odděleně :-). Nachystáno, připraveno, už jen začít připravené suroviny tepelně upravovat, tedy vařit :-). Taky odděleně.

K ruce jednu nepřilnavou pánev, jeden kastról, olivový olej. Kdo půjde na řadu první a kdo poslední, na tom zas až tak nesejde, ale obecně suroviny jako cuketa a lilek, které spíš chutě od ostatních přebírají, než by sami rozdávaly, je lepší si nechat na později, aby něco z pánve trochu taky pochytaly. Já většinou začínám tím, že si jako první na troše olivového oleje orestuji papriky, následně na trochu větším množství oleje lilek a až po nich cuketu. Nedusit, restovat. Odděleně a postupně. Ideálně tak, aby všechna zelenina aspoň na jedné straně chytla takovoutu hezky nahnědlou barvu, značící karamelizaci a tím pádem zvýraznění vlastní chuti. Orestovanou zeleninu pak postupně přesouváme z pánve do jednoho hrnce, pokaždé přidáme trochu koření a lehce promícháme. Po základní trojce lilek-papriky-cuketa necháme na pánvi zesklovatět šalotku, přidáme česnek a krátce na to i na kousky nakrájená rajčata. Osolíme, přidáme trochu balzamika a pokud jsou rajčata kyselejší, můžeme přidat i trochu cukru. Zalijeme přeceděnou šťávou z rajčat a necháme je hezky vydusit, dokud se většina tekutiny neodpaří a rajčata nevytvoří takovou hustší konzistenci. Rajčatovou "spojku" přidáme k ostatní zelenině, promícháme, dochutíme solí a trochou pepře a chvilku (max 2-3 minuty), opravdu jen chvilku necháme společně v kastrólu za nepříliš intenzivního míchání provařit. Na závěr už jen lžíci kvalitního olivového oleje a máte hotovo.

Ratatouille s kančí panenkou, focené večer za špatného osvětlení, tlumícího žel barvy.

Ratatouille je výborné nejen samotné s opečeným bílým pečivem, ale v neposlední řadě i jako příloha hlavně ke zvěřině (kančí panenka, srnčí hřbet), vepřové panence, kotletě nebo v menším množství i mořským rybám a lososovi.